Akciová společnost patří do skupiny kapitálových obchodních společností. A stejně jako ostatní obchodní korporace její fungování upravuje zákon o obchodních korporacích.
Vedle společností s ručením omezeným patří akciové společnosti k nejoblíbenějším typům obchodních společností. Stejně jako ostatní obchodní společnosti, také akciovka vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Za den vzniku se počítá den, kdy byla soudem společnost do rejstříku zapsána.
Vzniku akciovky předchází takzvané založení společnosti. Akciovou společnost může založit jak fyzická, tak právnická osoba. Lze ji založit na základě zakladatelských dokumentů, které je nutno sepsat u notáře. Jedná se buď o zakladatelskou listinu, to v případě, že má společnost jen jednoho vlastníka. V případě, že společnost zakládá více vlastníků nahrazuje zakladatelskou listinu takzvaná společenská smlouva. Zakladatelské dokumenty musí obsahovat náležitosti dané státem. Zejména v nich musí být uveden název společnosti. Ten nesmí být klamavý, matoucí a nesmí ho používat už jiná obchodní společnost. K názvu akciovky se připojuje dovětek ve znění buď akciová společnost, a.s.
Dále musí být ze zakladatelských dokumentů jasný předmět podnikání a sídlo společnosti. Kromě výše uvedeného je potřeba do dokumentů zanést také informace o akcicích, zejména jejich počet, typ a hodnotu.
Akciová společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Akcionáři za závazky společnosti neručí. Maximálně riskují, že jejich akcie ztratí na hodnotě.
Některé podnikatele od založení akciové společnosti odrazuje výše základního kapitálu. Ten je stanoven na 2 miliony korun, resp. 80 tisíc eur. Pro srovnání základní kapitál druhé nejoblíbenější obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, byl od začátku roku 2014 snížen na 1 korunu. Do té doby byl stanoven na 200 tisíc korun.
Na vedení akciové společnosti se de facto podílí tři orgány. Valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Akciovou společnost řídí představenstvo, to je statutárním orgánem a reprezentuje společnost navenek. Svolává a odvolává ho valná hromada, a pokud se nedomluví jinak, mívá představenstvo tři členy. Délka funkčního období jednotlivých členů je závislá na rozhodnutí valné hromady.
Valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti. Je to shromáždění všech akcionářů. Každý akcionář má hlasovací právo. Jeho míra je určena počtem akcií, které akcionář vlastní.
Kontrolu nad akciovou společností má za úkol dozorčí rada. Dohlíží zejména na činnost představenstva, má právo nahlížet od účetnictví i ostatních dokumentů společnosti. Členy dozorčí rady volí valná hromada na období tří let. Stejně jako představenstvo, má také dozorčí rada minimálně tři členy.
Činnost akciové společnosti lze ukončit buď s likvidací společnosti nebo bez. V případě, že společnost zaniká s likvidací, musí být valnou hromadou určen likvidátor. Důvodem k zániku společnosti bez likvidace může být fúze. Akciová společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.
Obchodní společnosti bývají souhrně nazývány také jako obchodní korporace. Patří sem nejen obchodní společnosti, ale také obchodní družstva. Jejich fungování, vznik, zánik a provozování upravuje zákon o obchodních korporacích, který vstoupil v platnost na počátku roku 2014.
Obchodní společnosti se dělí na osobní nebo kapitálové společnosti. V českém podnikatelském prostředí se větší oblibě těší kapitálové společnosti. Mezi ty patří akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným.
Do kategorie osobních společností pak spadají veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Zákon o nich sice nemluví, ale mnozí odborníci k osobním společnostem řadí také evropskou společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení.
Všechny obchodní společnosti vznikají zápisem do obchodního rejstříku. Podmínky pro zápis jednotlivých typů společností upravuje výše zmíněný zákon o obchodních korporacích a mohou se od sebe lišit. Jiné podmínky musí splnit budoucí vlastník akciové společnosti, jiné zase třeba majitel veřejné obchodní společnosti.
Základní podmínkou, která se u jednotlivých společností neliší, je nutnost sepsat takzavané zakladatelské dokumenty. Ty musí být sepsány u notáře a liší se v podstatě podle počtu vlastníků společnosti. Jestliže je společníků více více, sepisují společenskou smlouvu. V případě, že společnost zakládá jeden vlastník společenskou smlouvu nahrazuje zakladatelská listina, která však musí být také sepsána u notáře.
Stejně jako o vzniku společnosti, také o jejím zániku rozhodne soud. Důvody k zániku obchodní společnosti mohou být různé. Společnost již dlouhodobě neplní svou úlohu nebo například majitelé společnosti mají mezi sebou vleklé a vážné spory, díky nímž není společnost schopná vykonávat dále svou činnost. V některých, velmi závažných případech může návrh na zánik obchodní společnosti vznést také státní zastupitel.
Jak už bylo zmíněno výše, nejoblíbenější obchodní společností v České republice jsou společnosti s ručením omezeným. Ty zakládají vlastníci s velkými obchodními plány i drobní podnikatelé, pro něž jsou výhodnější alternativou k živnostenskému podnikání. Jejich hlavní výhodou je poměrně snadné založení. A to zejména díky snížení základního kapitálu z původních 200 tisíc korun na 1 korunu.
Akciové společnosti se v české republice těší velké oblibě. Jsou považovány za jednu z nejdůvěryhodnějších obchodních společností. Jednou z jejich výhod je fakt, že se mohou účastnit téměř jakéhokoliv výběrového řízení na veřejné zakázky.
Akciovky vznikají dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Tomu však musí předcházet založení společnosti, které má svá pravidla. V první řadě je potřeba navštívit notáře a sepsat s ním zakladatelské dokumenty. Akciovou společnost může založit jak právnická, tak i fyzická osoba. Podle novely zákona o obchodních korporacích, která vstoupila v platnost počátkem roku 2014 může akciovou společnost založit i jedna fyzická osoba. Do té doby to zákon neumožňoval, nicméně byl všemi možnými způsoby obcházen. K založení akciové společnosti v současné době stačí přijetí stanov.
Pro začínající podnikatele může být značně problematická a limitující výše základního vkladu akciové společnosti. Ten je stanoven na výši 2 milionů korun, respektive jeho ekvivalentu 80 tisíc eur.
Vklad může být finanční i nepeněžitý. V případě vkladu v podobě movitého či nemovitého majetku je zapotřebí soudního znalce, který určí skutečnou hodnotu majetku Proto je jednodušší složit základní kapitál ve finanční podobě.
Přesto, že novela zákona o obchodních korporacích, přijatá v roce 2014, přinesla do zakládání akciových společností, respektive obchodních společností vůbec, značné zjednodušení, pořád je založení akciovky během na dlouho trať.
Nutnost složit minimálně 30 % základního kapitálu ještě před vznikem společnosti, a mnohdy otravná úřední byrokracie, která je se vznikem obchodních společností spojená, je pro mnoho podnikatelů odrazujících. Začínající podnikatel musí vyřešit nejen otázku, kde vezme na složení základního vkladu, ale také musí nastudovat řadu dokumentů a zákonů, které se k činnosti akciových společností váží. K tomu je potřeba připočítat čas strávený běháním po úřadech, ať už u notáře, v bance nebo podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku u soudu.
Výhodným řešení, jak si celý proces zakládání akciové společnosti usnadnit je využití tzv. ready made akciové společnosti. To je obchodní společnost, která je již řádně zapsaná v obchodním rejstříku. Splňuje tedy všechny zákonem stanovené náležitosti. Ready made akciovka je společnost bez účetní historie, nikdy nevytvářela zisk ani není ve ztrátě. Byla založena pouze za účelem dalšího prodeje koncovému vlastníkovi. Podnikatel s ready made akciovou společností je velmi jednoduché. Stačí podepsat pár potřebných dokumentů a o převod a změny v zápisu v obchodním rejstříku se postará prodejce společnosti. Nový vlastník může jménem společnosti jednat téměř okamžitě po podpisu dokumentů. Nemusí tak ztrácet čas zdlouhavým běháním po úřadech. Ani si nemusí lámat hlavu se základním vkladem. Ten už bývá u ready made společností splacen.
Akciová společnost je kapitálová obchodní společnost a její zřízení, provoz a zánik upravuje zejména zákon č. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
Akciové společnosti vznikají dnem zápisu do obchodního rejstříku. K tomu, aby byla nově vznikající společnost do rejstříku zapsána, je potřeba splnit několik zákonem stanovených požadavků. V první řadě je potřeba sepsat před notářem stanovy akciové společnosti. V nich musí být uveden předmět podnikání, výše základního kapitálu, počet akcií a jejich hodnota. Také ve stanovách akciové společnosti nesmí chybět název firmy. Ten nesmí být klamavý, zavádějící a nesmí ho používat jiná společnost. K němu se pak připojí dovětek akciová společnost nebo zkratka a.s.
Dalším nutným bodem stanov je sídlo společnosti. V zakládajících dokumentech může být uvedena buď konkrétní adresa a nebo jen město. Výhodnější je zapsat jen město, protože pak není potřeba při každé změně sídla v rámci uvedeného města měnit zakladatelské dokumenty.
V návrhu na zápis nové akciové společnosti do obchodního rejstříku však musí být uvedena konkrétní adresa včetně ulice (pokud existuje) a čísla popisného, popřípadě evidenčního. Bez toho soud novou společnost do rejstříku nezapíše.
Ačkoliv se může zdát, že volba sídla společnosti akciové společnosti je hračkou, realita bývá mnohdy jiná. Sídlo akciové společnosti, potažmo jakékoliv obchodní společnosti musí být viditelně označeno. Dále musí být dobře přístupné veřejnosti a v neposlední řadě s jeho umístěním musíte mít souhlas vlastníka.
Mnozí podnikatelé, kteří ke své podnikatelské činnosti nepotřebují zařízenou provozovnu, řeší problém s umístěním sídla tak, že si sídlo akciovky nechají na adrese svého trvalého bydliště. Často ve svém rodinném domě. Legislativně to sice možné je, nicméně to není ideální způsob. Důvodů je hned několik. V první řadě je to ztráta soukromí rodiny. Jak již bylo zmíněno výše, sídlo akciové společnosti musí být dobře přístupné veřejnosti. Do sídla společnosti mohou docházet kontrolní orgány, zákazníci, obchodní partneři nebo zástupci jiných firem. Jestliže pak nemáte pro sídlo firmy vyhrazen speciální prostor, může to značně ovlivnit a narušit chod domácnosti.
Řešením pak může být pronájem kancelářských prostor, do nichž sídlo firmy vlastník umístí. V případě, že akciová společnost kanceláře nepotřebuje, je to však další výdaj navíc, který může firemní rozpočet zbytečně zatížit.
Vhodným řešením v takovém případě může být pronájem virtuálního sídla akciové společnosti. Virtuální sídlo je pronájem fakticky existující adresy, kterou bude mít vlastník zapsanou v obchodním rejstříku. A bude ji používat při veškeré korespondenci. Tzn. na fakturách, v dokladech i v dalších písemnostech.
Virtuální sídlo akciové společnosti je laciným řešením pro firmy, které nepotřebují ke svému podnikání provozovnu. Navíc majitelé firem získají možnost, jak za mírný poplatek v řádu několika sto korun měsíčně získat sídlo společnosti na prestižní adrese.
Stěžejním zákonem, který upravuje fungování akciových společností je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Ten prošel v roce 2014 novelou a částečně změnil podmínky pro vznik a řízení akciových společností, resp. dalších obchodních korporací, které se tímto zákonem řídí.
První a výraznou změnou je způsob zakládání akciových společností. Podle novely zákona může akciovou společnost založit mmj. jen jedna fyzická osoba. To do té doby nebylo možné. Akciové společnosti mohla založit jen právnická osoba nebo více fyzických osob.
Další změnou je způsob založení akciové společnosti. Do té doby bylo možné, mmj. založit akciovou společnost na základě veřejné výzvy. Podle nové úpravy už je možné založit akciovou společnost jen jednorázově.
Nezměněná zůstala výše základního kapitálu, ta je stanovena stále na 2 miliony korun. Novinkou však je možnost uhradit základní vklad akciové společnosti v eurech, konkrétně ve výši 80 tisíc eur. Před vznikem společnosti musí být složeno alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií. Pro složení základního kapitálu je potřeba vytvořit speciální bankovní účet. Jeho číslo by mělo být uvedeno v zakladatelském dokumentu akciové společnosti. Jakmile je akciová společnost řádně zapsána v obchodním rejstříku, lze tento účet využít pro další potřeby společnosti.
Další významné změny se týkají rezervního fondu. Ten podle nových pravidel už akciové společnosti nemusí vytvářet.
Změny se nevyhnuly ani zakladatelským dokumentům. Dříve bylo nutné sepsat zakladatelskou smlouvu nebo listinu. V současné době stačí k založení akciové společnosti přijetí stanov. Ve stanovách musí být jasně uveden předmět podnikání v souladu se zákonem o živnostenském podnikání. Dále tam nesmí chybět jasný, neklamavý a nezaměnitelný název společnosti doplněný dovětkem akciová společnost nebo a.s.
Kromě toho je potřeba ve stanovách uvést sídlo firmy, počet, typ akcií a jejich jmenovitá hodnota a způsob jejich vyplácení.
Přesto, že se zakládání akciové společnosti oproti minulosti hodně zjednodušilo, stále se jedná o administrativně náročný proces, který může nezkušeného podnikatele stát spoustu peněz, času a v neposlední řadě také nervů. Je proto na zváženou, jestli se do zakládání akciové společnosti pouštět sám na vlastní pěst nebo se spojit s odborníky, kteří mají se zakládáním akciových společností již zkušenosti a nekoupit ready made akciovou společnost. Tedy společnost, která je již řádně zapsaná v obchodním rejstříku, jen čeká na svého nového majitele.